Meditace pro život

... Našich šest mocností (postatí či základen našich šesti znání) se podobá šesti branám. Minulý týden jsem hovořil o tom, jak používat pamětlivost; pro nově příchozí to dnes v krátkosti zopakuji.

My také obvykle necháváme šestici bran našich mocností zotvíránu dokořán a naše toulavá, telecí mysl si může běhat, kam se jí zachce, a dělat si, co chce. Máme třeba telátko, které se rádo toulá, a umístíme ho do chléva, který á šest dveří; když necháme všechna vrátka dokořán, zvířátko nám zaručeně nezůstane uvnitř. Toto nehlídání, nekontrolování mysli má za následek velehory problémů a obtíží.

Úkolem střežení či svazování bran mocností je bránit tomuto bezcílnému, nevyzpytatelnému potulování. Vrátka stáje můžeme pozavírat, brány šesti mocností musíme zavírat a chránit naší pamětlivostí. Mocnosti - či spíše znání, která vznikají v závislosti na nich - chráníme před jejich specifickými objekty.

Každé znání (přesněji prvních pět z šesti znání) vnímá své vlastí a s jinými druhy vědomí nesdílené objekty, které mohou být lahodivé, odpudivé a neutrální. V závislosti na oční mocnosti vzniká oční znání, jež vidí nebo vnímá viditelné formy, podobně ušní znání vnímá zvuky, nosní znání pachy, jazyční znání chutě a tělní znání hmatové entity; mentální znání může vnímat všechna jsoucna. Obvykle je tomu tak, že když se kterékoli z šesti znání setká s nějakým přitažlivým objektem, mívá to za následek zakoušení příjemného pocitu, a ten se pravidelně stává příčinou zrodu žádostivosti.

Podobně setkání s nepříjemným objektem mívá za následek pocit nelibosti a trýzně, z kterého se rodívá averze a hněv...(str. 28)