Žena za katrem

Kriminalita jedince zkoumaná prostřednictvím komunikačních strategií v kontextu modernizující se společnost a nahlížená pomocí analytické kategorie gender takový je hlavní cíl a výzkumný rámec knihy Stanislavy Musilové. Proměňují se také vězeňské instituce, které se stávají prostorem pro výkon trestu, jehož podstatou je odnětí svobody. V návaznosti na osvícenecky racionální kalkul se proměňují kdysi stabilní kategorie, jako jsou zločin, vina a trest, a zločinné jednání je nově podmíněno svobodnou vůlí jedince, který si je vědom překročení platných norem.

Genderově specifické rysy sleduje i při výzkumu charakteru trestné činnosti odsouzených žen. Autorka se zaměřila na internační zařízení určené ženám, kde zkoumá genderově podmíněnou (re)produkci znakového systému v rámci (re)formace každodenních praktik a jednání. Stereotypizované výpovědi trestněprávních pramenů umožnily prezentovat složitou síť sociálních vazeb a kriminalizované jednání ukázat jako jednu z forem sociální komunikace, kde na jedné straně stojí obrana jednotlivce před trestním stíháním a na straně druhé veřejná kontrola sociálního prostoru.

Mechanismus komunikačních strategií obrany i kontroly však odkrývá, že principy kriminality a zločinnosti lze vnímat spíše jako příznačný projev longue durée než jako prvek modernizace společnosti. Myšlenkové struktury kriminalizace tak demonstrují rigiditu okrajových vrstev společnosti, které navzdory modernizačním tendencím zůstávají v zajetí zcela předmoderních schémat.