Z počátků české reformace - Jiří Kejř

Specifikacia Z počátků české reformace - Jiří Kejř

Publikace která vychází jako šestý svazek edice Deus et gentes vydávané pražskou Husitskou teologickou fakultou je výborem čtrnácti studií Jiřího Kejře našeho předního odborníka na osobnost a dílo Mistra Jana Husa a dějiny husitství vůbec uznávaného znalce dějin církevního práva a editora několika Husových spisů připomeňme alespoň Husovy Questiones tedy svazek XIXa Husových Opera Omnia který vyšel v řadě Corpus Christianorum v roce 2004 Název výboru je velmi široký a mnozí by podle něho mohli očekávat studie věnované spíše Husovým předchůdcům Tématem je ale především literární dílo M Jana Husa a některých jeho současníků Jan z Jesenice Štěpán z Pálče Friedrich Eppinge Většina uvedených studií již byla v průběhu posledních čtyřiceti let otištěna v různých odborných časopisech a sbornících nejstarší z nich již v roce 1963 čtyři z nich se však čtenáři dostávají do ruky poprvé a proto je krátce představíme Hned v úvodním textu Jan Hus sám o sobě s 12–48 se autor zamýšlí nad otázkou jaký byl Jan Hus a jak se utvářel jeho duševní svět Uvědomuje si že dochované prameny vypovídají často více než o Husovi spíše o jejich autorech kteří byli Husovými obdivovateli nebo naopak zavilými nepřáteli S tímto vědomím se z Husových vlastních děl opatrně pokouší vypreparovat co možná nejméně zkreslený obraz jeho duševního světa a povahy Další dosud neuveřejněná studie se jmenuje K pramenům Husova procesu: tzv Ordo procedendi s 132–145 a vrací se k otázce autorství a doby vzniku spisu pojednávajícího o Husových procesech před soudem pražského arcibiskupa a před soudem papežské kurie až do Husova odchodu ke kostnickému koncilu Přesvědčivou argumentací dokazuje že spis musel vzniknout ještě před Husovým odchodem do Kostnice a jeho autorem je s největší pravděpodobností Jan z Jesenice Krátký text s názvem Protihusovský traktát „De ecclesia“ a jeho autor s 182–186 obhajuje tezi že autorem této polemiky proti Janu Husovi je Štěpán z Pálče a nikoli Stanislav ze Znojma jak se dnes obvykle uvádí Soubor studií je pak zakončen úvahou Znovu o Husově rehabilitaci s 245–261 v níž autor poukazuje na zásadní nepochopení a chybnou argumentaci v stále se vynořujících požadavcích na Husovu rehabilitaci Opakuje důvody proč je právní rehabilitace Jana Husa ze strany katolické církve nemožná a jeho odsouzení vykládá jako logický výsledek konfliktu Husova ideového světa s ideovým světem tehdejší církve Požadavky na rehabilitaci vidí jako „zcela vedlejší zájem o velkou historickou postavu které musí patřit další soustředěná práce badatelů“ s 256 a s odkazem na velká vědecká symposia v Bayreuthu 1993 a Římě 1999 oceňuje současný badatelský zájem o Husovu osobnost stavěný na mezikonfesním základě a bez dřívějších tendenčních výkladů s 245 Studie nazvaná Husitské učení o pokání a zpovědi s 49–84 je rozšířeným zněním nedávno anglicky uveřejněné studie Teaching on Repentance and Confession in the Bohemian Reformation[[1]] a v tomto smyslu ji rovněž můžeme pokládat za nový text Starší studie jsou jinak vydány v původní podobě čemuž odpovídají i odkazy na tehdy dostupnou literaturu a edice V souvislosti s tím můžeme například ve starší studii Právnické dílo M Friedricha Eppinge s 170–181 doplnit uvedený soupis zjištěných rukopisů Eppingeho pozice o exkomunikaci o rukopis lipské univerzitní knihovny sign 594 f 322ra–330ra [[2]] Za tuto informaci děkuji kolegyni Petře Mutlové; podle jejího zběžného srovnání se lipský rukopis až na několik různočtení kratších omisí a špatně určených loci shoduje s textem Thomsonovy edice Z ostatních studií ještě upozorněme alespoň na teprve loni vydanou a na tomto místě opět přetištěnou studii Trest smrti v husitské revoluci s 146–169 jež je zvláště zajímavá v souvislosti s nedávno vyšlou monografií Petr Chelčický: Myslitel a reformátor z pera Jaroslava Boubína který tomuto stále aktuálnímu tématu ve své knize rovněž věnoval značný prostor [[3]]