VIKTOR KNAPP - Vědecké dílo v proměnách času

V prosinci 2013 uplynulo sto let od narození předního českého a československého právního vědce profesora Univerzity Karlovy JUDr., PhDr., dr. h. c. mult. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta společně s Ústavem státu a práva Akademie věd České republiky uspořádaly mezinárodní vědeckou konferenci, věnovanou jeho činnosti a dílu v kontextu řešení aktuálních otázek současnosti. Viktora Knappa, DrSc., akademika Československé akademie věd (1913–1996).

rektor prof. RNDr. Záštitu nad konferencí převzal J. M. Václav Hampl, DrSc., který účastníky jednání pozdravil.

Stěžejním výstupem z ní je tato kniha. Profesor Knapp působil v řadě oborů právní vědy. Byl v první řadě významným civilistou.

Výrazně ovlivnil obecnou právní teorii a právní filosofii. Patřil k předním evropským právním komparatistům. Lze ho bezesporu považovat za zakladatele československé právní informatiky.

Zasáhl však svou činností i do ústavního a správního práva, i do dalších oblastí jurisprudence. Je autorem několika set vědeckých a odborných prací. Svůj význam si podržují nejen jeho díla z posledních let života, najmě učebnice Teorie práva z roku 1995, ale i monografie Problém nacistické právní filosofie z roku 1947, O možnosti použití kybernetických metod v právu z roku 1963, avšak i Filosofické problémy socialistického práva z roku 1967, Velké právní systémy z roku 1972, vydané v rozšířené podobě bezprostředně po jeho smrti v roce 1996, jakož i další publikace samostatné nebo se spoluautory.

Z četných veřejných aktivit je namístě připomenout jeho dlouholeté působení jako ředitele Ústavu státu a práva ČSAV od jeho založení do začátku 70. let 20. století. Do této funkce se vrátil po listopadu 1989 a nadto se stal místopředsedou ČSAV pro oblast společenských věd. Svým dílem a svou další činností profesor Viktor Knapp výrazně ovlivnil několik generací právníků v Československu v druhé polovině 20. století.