Sny, mýty a pohádky z Japonska - Hajao Kawai

Specifikacia Sny, mýty a pohádky z Japonska - Hajao Kawai

O knihe v slovenčine:Hajao Kawai (1928 – 2007), prvý jungiánsky psychoanalytik v Japonsku a autor publikácií z tejto oblasti (napr. oceňované Japanese Psyche), patril medzi popredné osobnosti japonskej kultúry a školstva; zaoberal sa oi súvislosťami medzi zenovým budhizmom a psychoterapiou. Vo svojich prednáškach pre združenie Eranos v Ascone, z ktorých táto kniha čerpá, sa snažil o priblíženie východného chápania sveta ľuďom Západu a špeciálne sa zamýšľal nad tým, či vôbec a ako napr. koncepty bytostného Ja a individuácie korešpondujú so skutočnosťami vnímanými vo východných. V Kawaiovej práci sa tak stretneme s rozprávkovými, snovými a mytologickými motívmi v klasických japonských príbehoch (Rozprávka o Urašimovi, Torikaebaja, Snový denník svätca Mjóe, Dom penice atď.) a tiež v teogonických textoch zo stredovekých kroník Kodžikiy a Nihon medzi jednotlivými božstvami panteónu.Vo všetkých týchto naratívoch autor nachádza niekoľko významných východísk: zahrnutie skutočnosti do pojmu džínsov, kozmologický princíp jüan-čchi (jap. engi), koncepciu „prázdneho stredu“ a poňatie krásy, spočívajúcu na vyváženosti a úplnosti. Z tohto pohľadu a so skúsenosťami z hlbinnej psychológie potom nachádza kľúč k často ťažko uchopiteľným dejom, ako sú estetické vyústenie v rozprávkach (na rozdiel od západného vyznenia etického), premenlivosť mužskej a ženskej role či neobvyklé funkcie škaredosti, nedokonalosti a smrti. Za všetkými jeho postrehmi sa pritom skrýva dlhodobá osobná prax, sprevádzaná aj japonským umením zachytiť plynutie života v ľudskej prirodzenosti.  O knihe v češtine:Hajao Kawai (1928–2007), první jungiánský psychoanalytik v Japonsku a autor publikací z této oblasti (např. oceňované Japanese Psyche), patřil mezi přední osobnosti japonské kultury a školství; zabýval se mj. souvislostmi mezi zenovým buddhismem a psychoterapií. Ve svých přednáškách pro sdružení Eranos v Asconě, z nichž tato kniha čerpá, se snažil o přiblížení východního chápání světa lidem Západu a speciálně se zamýšlel nad tím, zda vůbec a jak např. koncepty bytostného Já a individuace korespondují se skutečnostmi vnímanými ve východních pojetích duše. V Kawaiově práci se tak setkáme s pohádkovými, snovými a mytologickými motivy v klasických japonských příbězích (Pohádka o Urašimovi, Torikaebaja, Snový deník světce Mjóe, Dům pěnice atd.) a také v teogonických textech ze středověkých kronik Kodžiki a Nihonšoki, jež líčí komplikované vztahy mezi jednotlivými božstvy panteonu.Ve všech těchto narativech autor nachází několik významných východisek: zahrnutí skutečnosti do pojmu džinen, kosmologický princip jüan-čchi (jap. engi), koncepci „prázdného středu“ a pojetí krásy, spočívající na vyváženosti a úplnosti. Z tohoto pohledu a se zkušenostmi z hlubinné psychologie pak nalézá klíč k mnohdy nesnadno uchopitelným dějům, jako jsou estetické vyústění v pohádkách (na rozdíl od západního vyznění etického), proměnlivost mužské a ženské role či neobvyklé funkce ošklivosti, nedokonalosti a smrti. Za všemi jeho postřehy se přitom skrývá dlouhodobá osobní praxe, provázena také japonským uměním zachytit plynutí života v lidské přirozenosti.