Smrt v křišťálové kouli
Smrt v křišťálové kouli Série detektivních případů jedenáctileté Flavie de Luce, svérázné vyšetřovatelky zločinů v britské vesničce Bishop's Lacey, pokračuje… Scéna dalšího příběhu se otevírá ve…
Specifikacia Smrt v křišťálové kouli
Smrt v křišťálové kouli
Série detektivních případů jedenáctileté Flavie de Luce, svérázné vyšetřovatelky zločinů v britské vesničce Bishop's Lacey, pokračuje… Scéna dalšího příběhu se otevírá ve chvíli, kdy stará cikánská věštkyně Fenella uvidí v křišťálové kouli Flaviinu dávno tragicky zemřelou matku, která se prý chce vrátit domů. Nad ránem druhého dne ji však Flavia nachází bezvládnou v kaluži krve a nedlouho poté objeví mrtvolu jednoho z vesničanů, pověšenou na trojzubci sochy Poseidóna, která zdobí místní starou kašnu...Flavia i její starý známý inspektor Hewitt se znovu vrhají do pátrání – vynalézavá milovnice chemie však i tentokrát dokáže být neustále o krok napřed.Ukázka z textu:Když se ocitnete v nesnázích, čas se obvykle nesnesitelně zpomalí.Nedokázala jsem ani odhadnout, jak dlouho jsme bez hnutí trčeli na té cestě; nejspíš to nemohlo být víc než pár minut. Fenella se utáboří na pozemcích rodinného sídla de Luceových.
Číhá teď na nás za domem – připravený zaútočit?Plynuly další minuty. Ale téměř okamžitě jsem začala neklidně přešlapovat z nohy na nohu a třásla jsem se v šeru, zatímco Gry, starý harcovník, podle všeho usnul.Nepohnul ani svalem.Vtom rámus znenadání ustal.Že by člověk v zahradě vycítil naši přítomnost? Nedokázala jsem se pohnout.
Srdce mi v hrudi zběsile bušilo. Připadalo mi nemožné, že by to ten člověk vBullovic zahradě mohl přeslechnout.Určitě tam nehybně stojí… a naslouchá, jako já.Náhle mě do nosu udeřil štiplavý odér rozškrtnuté bezpečnostní zápalky; nezaměnitelný nakyslý pach fosforu reagujícího s chlorečnanem draselným. Vzápětí následoval zápach hořící cigarety.Usmála jsem se.
Paní Bullová si dává pauzu od svých spratků.Ale ne nadlouho. Bouchly dveře a za jedním ze zatažených závěsů se mihl tmavý stín.Než jsem si to mohla rozmyslet, vyrazila jsem úvozem dál – nejdřív pomalu, potom rychleji. Gry mě tiše následoval.
Jakmile jsme došli ke stromům na druhé straně, vyšplhala jsem mu na záda a pobídla ho do klusu. „Do ordinace doktora Darbyho,“ řekla jsem. „A fofrem.“Jako by mi mohl rozumět.