Řeky a moře - Václav Eduard Mencl

Klášter tance a holeň lesů v nevyčerpatelné oblasti kotlin napaží ruce k hraniční svítilně. Proč téměř až po osmdesáti letech od prvního vydání počet těch, kteří četli Menclovu knihu Řeky a moře, se dá spočítat na prstech se můžeme utopit v tom textu, jenž je výraznou předehrou k českému surrealismu? Čtenáři, řeky a moře neztrácejí běh a nic se nezmění… Proč jste nám to zase zatajili?

Aby se konstrukce české literatury stala zase o něco míň viklanem, může být tohle dílo konečně usazeno na své místo. A nejen k němu. Astronomové umějí spočítat existenci kosmických těles, aniž by je kdy spatřili.

V literatuře to tak není neumíme přesně označit to chybějící napsané, ale všem neznámé. Zato však cítíme vyprahlost z hledání čtenářské slasti. Šlem morového světla tkal na vodě šál, pod nímž se čeří temnice šedých hrází.

Určení neměnná jako první rozestavení hmot… A Mencl bezpochyby žízeň zažene. Jen srovnávejme, aniž bychom spekulovali Kniha je vydána ve stejném roce jako český překlad fragmentu Anna Livia Plurabella z Joyceova románu Finnegans Wake 1932. Několik let předtím je v Paříži založena skupina Vysoká hra Grand Jeu, členy jsou mj.

René Daumal a Roger GilbertLecomte. Dalšími body toho mnohoúhelníku je třeba Laut­réamont, ale také Deml, Vančura a Nezval. A taky Ladislav Klíma, kterému učeň Mencl nosil z hotelu Krása pivo.

Jak se to mohlo přihodit a kde je pravda o románu? To i v české literatuře je třeba přikročit k auditu, abychom na sklonku její papírové podoby na poslední chvíli stihli nečekaný záchvat z takového obžerného dobrodružství?