?Que el pueblo mande! Vladimíra Dvořáková Radek Buben Jan Němec

Studium politiky v Latinské Americe má ve světě – a částečně i u nás – bohatou tradici. Latinskoamerická zkušenost mimo jiné podnítila diskuse o prezidencialismu a parlamentarismu. Byl to totiž vývoj v Latinské Americe, který často určoval výzkumné priority světové politologie.

S ohledem na to je v knize rozpracován obsáhlý teoretický rámec, který se zabývá koncepty, jako jsou stát, režim, vláda nebo populismus. Stejně tak řada hypotéz týkajících se hroucení demokratických režimů, (re)demokratizace či konsolidace základních demokratických institucí byla nejprve testována na latinskoamerické zkušenosti a následně vstoupila do obecné komparativní politologie. Mnohé z nich jsou v české politologii analyzovány vlastně poprvé.Zatím poslední podnět výzkumu latinskoamerické politiky přinesl počátek nového tisíciletí, kdy v mnoha zemích došlo k mocenskému vzestupu levice, který často znamenal buď první skutečné střídání u moci, nebo projekt zásadní transformace politického režimu.Záměrem této publikace je charakterizovat tuto „levicovou vlnu“, vymezit, kdy jde „pouze“ o změnu vlády a kdy o změnu režimu.

S ohledem na odlišnosti působení jednotlivých levicových vlád autoři navrhují jejich typologii, která pomáhá osvětlit tyto rozdíly a vymezuje tzv. radikální vlády, jež usilují o změnu režimu a jsou v tom relativně úspěšné. Těmito radikálními vládami jsou vlády Huga Cháveze ve Venezuele, Eva Moralese v Bolívii a Rafaela Correy v Ekvádoru.

Jim jsou věnovány samostatné případové studie.