Prošli jsme peklem...a v pekle se ušpiníte

Autentické rozhovory s lidmi, kteří přežili holokaustNad vzpomínkami se pomalu stahují mračna. Mnozí z nich o své útrpné cestě koncentračními tábory, o útěku či emigraci vyprávěli, jiní celý život mlčeli, svoje vzpomínky si nechali pro sebe nebo se pokusili zapomenout.Toto mlčení už brzy zavládne navždy. Poslední, kteří přežili holokaust a pronásledování evropského židovství, brzy utichnou.

Ale jaké mohou být vzpomínky „z druhé ruky“? Dále pak bude muset být tato skutečnost zprostředkovávána pouze prostřednictvím historiků a potomků těch, kteří přežili. Budou další generace vůbec ještě schopné pochopit dimenzi těchto zločinů, když už nebude moci žádný z bývalých vězňů koncentračních táborů, žádný emigrant vyprávět o vlastních zážitcích?Tomuto účelu by měla posloužit i tato kniha.

V rozhovorech s 24 přeživšími (včetně několika Čechů, mezi jinými i spisovatele Ivana Klímy) jsou popsány typické životní osudy pro biografii evropského židovství ve 20. století.Nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel, který přežil Osvětim a Buchenwald, odpovídá na tyto otázky optimisticky: „Každý, kdo dnes naslouchá některému ze svědků, stane se sám svědkem.“Ale odkud Wiesel bere tuto naději? Čím se mohou svědkové svědků v budoucnosti legitimovat?

Nemohou být té věci tak znalí, chybí jim to nejdůležitější: neochvějná důkazní hodnota vlastního JÁ, aura autenticity.Na druhou stranu: jiná alternativa neexistuje. Další generace se musí nutně ujmout obrovské zodpovědnosti. Musí vyslechnout poslední svědky a jejich poselství zprostředkovat dál, i když takový počin bude z generace na generaci těžší.