Poslední tajemství z Fatimy

Jan Pavel II. Během posledních deseti let jsme si poměrně rychle zvykli žít ve světě, kterému již nehrozí globální jaderný konflikt. prolomil mlčení.

Třetí tajemství z Fatimy právě v těchto nejistých dobách jitřilo zvědavost lidí, ale církev oddalovala jeho zveřejnění. Přesto nejméně dvě desetiletí lidstvo trpělo zlým snem ze soupeření obou jaderných velmocí. K tomu došlo za již změněné situace, po pádu totalitních režimů ve východní Evropě a v podstatě nekrvavé demontáži sovětského impéria.

Váhání papežů, kteří otáleli se zveřejněním třetího tajemství z Fatimy, bylo většinou zdůvodňováno tím, že by lidé v šedesátých až osmdesátých letech pochopili poselství, které z třetího tajemství vyplývá, v nesprávném kontextu. Dnes můžeme říci, že se církev ve svém odhadu nemýlila. Ke zjevení Panny Marie třem portugalským pasáčkům došlo v roce 1917, kdy také v Rusku vítězí bolševismus.

Díky rostoucí moci sovětského impéria se programový ateismus v nebývalé míře šířil po celém světě. Celá historie třetího tajemství z Fatimy bezprostředně souvisí se vznikem, rozmachem a pádem komunismu v Rusku. Na jedné straně třetí tajemství z Fatimy varovalo před nebezpečím plynoucím z bezohledného boje proti víře, na straně druhé před možnými ničivými důsledky závodů v jaderném zbrojení, vyvolaných snahou Sovětského svazu o získání vojenské převahy, ta by mu umožnila další šíření komunistické ideologie.

Děti z Fatimy také zahlédly ve své vizi smrt papeže, ale vize nebyla natolik jasná, aby věděly, o kterého papeže se bude jednat. Je příznačné, že Jan Pavel II., první papež pocházející ze zemí východního bloku, po atentátu, který na něho byl v roce 1981 spáchán, rozpoznal v třetím tajemství z Fatimy svůj osud. Ani Jan Pavel II.

se zveřejněním třetího tajemství z Fatimy nespěchal. Kardinál Ratzinger mohl proto letos v květnu, kdy byl svět s textem třetího tajemství seznámen, oprávněně říci, že v jistém smyslu patří již třetí tajemství z Fatimy minulosti. Kdo očekával apokalyptické odhalení týkající se celého světa a budoucích dějin, musí být zklamán.

Co zůstává, je vedení k modlitbě, jež směřuje ke spáse duše, a apel na pokoru a obrácení. Protože soukromá odhalení nejsou žádnými pravdami církevní víry, může si křesťan vybrat, zda jim uvěří či nikoli. Důležité je jen, aby věřil tomu, co je obsahem evangelií.