Podoby skazu
Podoby skazu Kniha přibližuje jeden z fenoménů narativní strategie, který ruský literární vědec Boris M. století pojmenoval termínem skaz a spojil s oblastí spontánního mluveného vyprávění.…
Specifikacia Podoby skazu
Podoby skazu
Kniha přibližuje jeden z fenoménů narativní strategie, který ruský literární vědec Boris M. století pojmenoval termínem skaz a spojil s oblastí spontánního mluveného vyprávění. Ejchenbaum na počátku 20.
V rámci prvního oddílu je načrtnut kontext formalistického přemítání o literatuře zejména prózy jakožto báze, odkud Ejchenbaumovo uvažování vyrůstá. Výklad je rozdělen do dvou částí první část přináší teoretické uchopení problematiky, zatímco druhá se zabývá interpretacemi konkrétních uměleckých textů. Nastíněna je rovněž recepce Ejchenbaumova pojetí, která se pohybovala od vřelého přijetí především v rámci širšího okruhu formální školy přes ostrou kritiku až k dalšímu rozvíjení.
Hlavní osu tvoří vystoupení dvou vědcůkritiků, V. Vinogradova a M. Bachtina, v jejichž analýzách zejména u Bachtinovy koncepce dialogu se ukazují četné skryté paralely s Ejchenbaumovým myšlením.
Cílem interpretační části knihy je postihnout jednak modifikace, ale i jednotnou linii moderní prozaické tvorby, nahlíženou prostřednictvím performativity. Interpretované texty mají představovat jakési krajní polohy skazového vyprávění jsou vybrány především z literatury ruské Avvakum, Leskov, Zoščenko, Aleškovskij, Viktor Jerofejev, Sokolov, Venědikt Jerofejev, Limonov, Petruševská, ale i české Hrabal, Vaculík