Peckova jáma

Román o tažení kapitána Kotulána s osmi muži, z nichž jeden je žena, na Sovětský svaz, prý už dávno zrušený. Prý! Atypičnost může v pejorativním pojetí obsahovat zpátečnictví, v případě Ivana Binara je však znakem originality. Humorná protiválečná moralita autora, který bývá kritiky označován jako atypický, myšlenkově a formálně se vymykající současnému většinovému proudu.

Nebo spíš opadaný. Ke svému dalšímu opusu Peckova jáma Binar poznamenalKdyž vás kvůli Sovětskému svazu zavřou do vězení, nemůžete ho jen tak hodit za hlavu a dívat se na kačenky, jak si plavou, přestože na něj chcete zapomenout, přestože je rozpadlý. Kousky, které z něj opadaly, si nevedou nejlíp.

Co když je napadne znovu se přimknout k tomu dubisku?Nejraději bych Sovětský svaz přeškrtl, vypustil, vyzmizíkoval, zapomněl na něj a dělal, že tu nikdy nebyl. Jenže to nejde, v jeho stínu, pod jeho křídly a s ním jsem žil převážnou část života. Kdybych se jí zřekl, nebyl bych to já.

Musím na Sovětský svaz myslet a radovat se přitom, že se rozpadl musím se bát, že by se mohl zvednout a znovu se pustit do díla.Protože ho znám, protože jsem ho zažil. Nemohu předstírat, že to nic, co bylo, bylo, odpusťme si, co jsme si... A dívat se na řeku plnou chmýří z topolů, na rozkvetlé růže, na kačenky s křídly dosud nedovyvinutými, jak šupajdí po hladině za rozesmátou matkou kačenou