Mikrokontroléry Atmel AVR Pascal Váňa Vladimír
Jazyk C je skutečně nejpoužívanější vyšší programovací jazyk používaný při programování mikrořadičů ATMEL AVR. Jeho používání má však řadu úskalí a zejména pro začátečníky je obtížný a umožňuje jim i…
Specifikacia Mikrokontroléry Atmel AVR Pascal Váňa Vladimír
Jazyk C je skutečně nejpoužívanější vyšší programovací jazyk používaný při programování mikrořadičů ATMEL AVR. Jeho používání má však řadu úskalí a zejména pro začátečníky je obtížný a umožňuje jim i tvorbu obtížně zjistitelných chyb. Proto může být pro začátečníka či vývojáře programujícího jen občas výhodné použít jiný vyšší programovací jazyk, byť za cenu, že výsledný kód je delší či pomalejší, než při použití jazyka C. V úvahu připadají především jazyk Basic (BasCom) a jazyk Pascal.Jazyk Pascal má u nás velkou tradici, především kvůli velké obliběTurbo Pascalu a později i DELPHI firmy Borland pro počítače PC. Je to většinou první, někdy i jediný, programovací jazyk našich středoškoláků. Pro výuku základů programování je naprosto ideální.Ostatně pro výuku programování ho také jeho tvůrce, profesor N.Wirth vytvořil. Při profesionální tvorbě software v současné době převládá programování v jazyce C a zejména v objektově orientovaných jazycích vycházejících z "céčka" , tj. C++, JAVA čiC#, nicméně jazyk PASCAL má jednu velkou výhodu pro vývojáře hardware - z jeho syntaxe vychází (přesněji řečeno z jazyka ADA, který vznikl rozšířením jazyka PASCAL o syntaktické konstrukce umožňující programování paralelních procesů, multitaskingu) jazykVHDL používaný (u nás bohužel ještě ne příliš) při návrhu a simulaci složitějších číslicových systémů.Německá firma E-lab vytvořila překladače jazyka Pascal generující kód pro některé mikrořadiče PIC firmy Microchip a dále pro mikrořadiče ATMEL AVR. K tomu vytvořila i společné integrované vývojové prostředí IDE pracující pod operačními systémy Windows.Její PASCAL pro mikrořadiče ATMEL AVR dokonce umožňuje multitasking. Syntaxe E-lab Pascalu se v řadě případů liší od syntaxe standardního Pascalu a má blíže k jazyku ADA či VHDL. I proto je tato implementace Pascalu vhodná pro "hardweráře".V jednom počítačovém časopise jsem (coby autor této knihy) předlety četl vtip: Jaký je rozdíl mezi hardwerářem a softwerářem?Odpověď: Hardwerář programuje firmware.Pro všechny programy uvedené v této knize jsem používal demo verziE-lab Pascalu, rev 5.34 z dubna 2003. Omezení demo verze spočívá v omezení na max. 6000 přeloženého assemblerovského kódu, tj. na cca 4kByte strojového kódu umisťovaného do programové paměti FLASH (zdrojový kód z Pascalu se nejprve přeloží do assembleru a poté z assembleru do strojového kódu).