Hoř, ohýnku, o mou duši se už čerti perou Historický román z 18. století

Rok 1740 patří k nejvýznamnějším mezníkům evropských dějin. a o osm dní později ruská carevna Anna Ivanovna. V květnu umírá pruský král Fridrich Vilém I., v říjnu král český a uherský, císař Karel VI.

Právě tady začíná křižovatka novodobé historie, bohužel ne zrovna ověnčena mírovými počiny, ba naopak. Karty jsou rozdány. Je protkána krvavými bitvami, krutostí nikterak nekorespondující s osvícenstvím prodírajícím se na světlo Boží...A přesto je této epoše v našich dějepisech věnována minimální pozornost, i když se jedná o dobu nadmíru dramatickou a zajímavou.

Kdo dnes například ví o bavorském kurfiřtovi Karlu Albrechtovi – a přitom to byl český král jako Karel III. a dokonce císař Svaté říše římské národa německého Karel VII.. Pravda, tragická postava, vládl České koruně spíš nevládl necelý rok a zapsal se do našich dějin jako druhý zimní král, hned po Fridrichu Falckém, nicméně do naší historie patří, na tom už nikdo nic nezmění...Naskýtá se otázka, proč se o něm a o této době 1741 – 1742 tak málo ví, jestli spíš není záměrem českého velikášství či zakomplexovanosti nepřipustit si fatální zklamání či zradu, když tehdejší světské i duchovní elity porušily přísahu na Pragmatickou sankci císaře Karla VI.

Podle ní byla po jeho smrti potvrzena nedělitelnost habsburských držav a v případě vymření mužské linie Habsburků platnost nástupnictví linie ženské. Právoplatnou dědičkou a nástupnicí se tedy stává nejstarší dcera Marie Terezie... A přesto na šest set českých šlechtických rodů z 1200, tedy plná polovina, zradila novou panovnici a holdovala Karlu Albrechtovi, zatímco druhá polovina se k tomu chystala, nevyjímaje pražského arcibiskupa Jana Mořice Gustava hraběte Manderscheida – Blanckheima..

Je polehčující okolností, že tenkrát už téměř nikdo nepočítal s habsburským Rakouskem, na které se ze všech stran jako supi slétli Prusové, Bavoři, Sasové, Francouzi..? Už v prosinci 1740 přepadl pruský a braniborský král Fridrich II. Slezsko, tehdy bohatou a neodmyslitelnou součást habsburské monarchie, bavorský kurfiřt s vydatnou pomocí Francie zase České království a saský kurfiřt a polský král August III.

si dělal zálusk na Markrabství moravské, kterému přislíbil statut království… A to nepočítáme lokální války v Itálii, Nizozemí i rozpínavost Turků, kteří po smrti prince Evžena Savojského dobyli zpět téměř všechny své državy v Uhrách, o něž dříve přišli… Osud habsburské monarchie a Marie Terezie visel na nejtenčím vlásku v historii.Na koloritu těchto dramatických událostí se odehrává tragický příběh sedmnáctileté Viktorie Veselé, dcery soukeníka Františka Veselého, která v květnu 1753 nešťastnou náhodou způsobila požár biskupského Vyškova, jemuž padlo za oběť celé město včetně. Kromě toho založila další požáry, jež pozdější soud klasifikoval jako zlovolné a odsoudil mladou žhářku k trestu smrti upálením. Rozsudek byl vykonán v únoru 1755 v Brně.

Byl to poslední trest smrti tohoto druhu v našich zemích – prostě měla smůlu…Z této tragické události se Vyškov, do té doby jedno z nejhezčích měst střední Moravy, už nikdy nevzpamatoval. Tragickým činem Viktorie Veselé jako ...