Historie o těžkých protivenstvích církve české v jazyce 21. století

Po dlouhé době se znovu k českému národu dostává kniha o českých mučednících sepsaná Janem Amosem Komenským, a upravená do jazyka 21. Bylo hezky řečeno, že v ní jsou místa, při nichž se bolestí sevře každé české srdce. století.Dílem, které by bylo možné nazvat knihou krve a slz, bolesti a utrpení, přispěchal Komenský na pomoc těžce zkoušené církvi první poloviny 17. století.

listopadu 1620. Jejím hlavním obsahem jsou nevýslovné hrůzy Bílé hory a je psána bratrskými vyhnanci ve dvanáctém roce po neblahém 8. Je dítětem bídy a nouze, ale i činu krásné, účinné lásky.Komenského spolupracovníci měli za úkol shromáždit podklady, vzpomínky a výpovědi o pobělohorském pronásledování.

Komenský, který na díle vykonal nejvíce práce, a proto se k němu právem hlásí jako ke svému, měl za úkol to celé zpravovat. Hlavní a nejcennější část knihy, která líčí pobělohorskou persekuci českých evangelíků, je zpracována na základě svědectví očitých svědků, většinou z Jednoty nebo aspoň jejích přátel. Je to příběh o hluboké víře, odvaze, věrnosti Kristu až na smrt, i o zrůdnosti hříchu, který z lidí dělá tvory horší než zvířata.

V úvodu připojil Komenský přehled našich náboženských dějin, který v podstatě není nic jiného, než výtah z předního díla posledního velikého dějepisce Jednoty, br. Jafeta (zemřel 1614), a z tzv. Historia Fratrum, napsané nejspíše Blahoslavovým tajemníkem br.

Vavřincem Orlíkem (zemřel 1589).Kniha se měla stát součástí Knihy mučedníků Johna Foxe a po důkladné kontrole byla připravena pro tisk už v roce 1632. V tu dobu však Kniha mučedníků už vyšla, takže nakonec Historie vyšla samostatně až po 15 letech. Rychle se rozlétla v různých překladech po takřka všech evangelických národech.

Roku 1655 vydal Komenský i český překlad, ale ještě než se mohla knížka dostat mezi lidi, byl téměř celý náklad zničen osudným požárem města Lešna. Z toho důvodu obdržel český exulantský svět Historii teprve 30 let po sepsání – výtisk pocházel z pohostinného Amsterodamu (1663). Skryté símě v Čechách, kterému bylo české vydání určeno především, se ho tak dočkalo vlastně až po dvou stoletích.

Doma, ve vlasti, směla knížka vyjít poprvé až v roce 1870.Křesťané dnes v naší zemi nejsou pronásledováni tělesně, o to více se však potřebujeme povzbuzovat k věrnosti evangeliu Božího slova, protože hrůza hříchu plundruje viditelnou církev skrytě a s dalekosáhlejšími důsledky. Česká církvi – drž se věrně Písma a Kristus bude držet tebe! Nechť nás k věrnosti povzbudí příklad českých mučedníků.