Daniel Dedera: Ostrovy magie

Kniha je mistrovským zachycením období postupujícího zániku původního způsobu života spolu s vírou a duchovnem obyvatel souostroví Vanuatu. Z etnografického hlediska se jedná o unikátní přínos k poznání končící etapy tamního života. Autor seznamuje zajímavou a poutavou formou čtenáře se svými zážitky, ale i s vžitými tradicemi a prvky magie provázejícími zdejší obyvatele od nepaměti.

Ocení ji proto všichni ti, které přitahuje tajemno, dobrodružství a touha po nepoznaném.Ukázka:Niterný světNadešlo další ráno a do školy za mnou přišel opět starý náčelník. Publikace však není jen souhrnem hodnotných informací a sondou do psychologie obyvatel Vanuatu, ale také nevšedním líčením náročné expedice podniknuté jediným člověkem do oblasti běžnému čtenáři nedostupné a neznámé. Přinesl mi velký vařený banán s pečeným chlebovníkem a se zadostiučiněním pozoroval, jak mi chutná.

Po snídani mě zavedl do vesnického kostela postaveného týmem dobrovolníků z Austrálie. Chtěl se mi pochlubit starými fotkami ve vitríně na zdi. Prohlížel jsem si jeho v různých etapách života a podobizny předků, divochů, jak se sluší a patří, z nichž šla opravdová hrůza.

Náčelník mě upozornil na zažloutlé obrázky prvních misionářů a přidal příběh, jak k nim v roce 1916 přišlo křesťanství. Jeho děda Narmbat měl jednoho dne vizi, že má pozvat misionáře. Nechal proto vykopat studnu potřebnou pro křest, zbavil se všech svých žen až na jednu, a když dorazil objednaný misionář z Církve adventistů sedmého dne, vzal ho pod svou ochranu.

Tím mu zajistil respekt a umožnil přetvořit své poddané v uvědomělé křesťany. Po tomto prvním poslu novodobého prozření následovali další dva misionáři - Australan s americkou manželkou. Muž však brzy zemřel na malárii a žena se vrátila domů... (str. 77)