Dalajlamova kočka a umění příst
Večer jsem z parapetu pozorovala, jak namgjalští mniši přecházejí nádvoří a branou kláštera dovnitř proudí dav lidí z města. Neuvědomila jsem si, že modlitby za Čogjala budou otevřené i pro veřejnost,…
Specifikacia Dalajlamova kočka a umění příst
Večer jsem z parapetu pozorovala, jak namgjalští mniši přecházejí nádvoří a branou kláštera dovnitř proudí dav lidí z města. Neuvědomila jsem si, že modlitby za Čogjala budou otevřené i pro veřejnost, a překvapilo mě, jak hodně byl Čogjal známý a kolik lidí ho mělo rádo.Přicházeli stále další a další lidé. Rozhodla jsem se, že se také přidám. Seběhla jsem dolů po schodech, přeběhla nádvoří a už jsem se soukala nahoru po schodech do kláštera společně se skupinou starších mnišek.Večer a v noci působí chrámy obzvlášť magicky. Veliké sochy Buddhy na předním oltáři s překrásnými zlatě malovanými obličeji ozařovalo ten večer moře lampiček. Zapálili je tu pro dobro Čogjala a všech živých bytosti. Další tradiční obětiny - jídlo, vonné tyčinky a květiny - byly součástí stejné oslavy smyslů. Až se mi vousky chvěly potěšením.Dívala jsem se na velké nástěnné thangky, na kterých byla živě vyobrazena nejrůznější božstva, například Maitreya, Buddha budoucnosti, Maňdžušrí, Buddha moudrosti, Zelená Tara, Mahákála, Ochránce dharmy, Buddha léčitel, a také ctěný učitel lama Congkhapa. V tlumeném nočním osvětlení se jejich postavy zdály bližší než za dne, shlíželi na nás ze svých lotosových trůnů, jako kdyby byli skutečně přítomní...(str. 99)