Apologie klouzavého pohybu
Apologie klouzavého pohybu Kdo si hraje, nezlobí. Fenoménu hry autorka rozumí jako pohybu ve smyslu radostného sklouznutí se po skutečnosti. Kdo se klouže, hraje si. V tomto rámci pak jsou rozvíjeny…
Specifikacia Apologie klouzavého pohybu
Apologie klouzavého pohybu
Kdo si hraje, nezlobí. Fenoménu hry autorka rozumí jako pohybu ve smyslu radostného sklouznutí se po skutečnosti. Kdo se klouže, hraje si.
V tomto rámci pak jsou rozvíjeny interpretační možnosti čtení románu Hermanna Hesseho Stepní vlk. Hra v různých svých aspektech a formách mezi něž patří i karneval je zde tematizována jako specifický fenomén pohybu, pohybu lidské existence, pohybu jako rozumění světu i sobě ve smyslu pochopení pravidel hry. Základní struktury chronotopu románu jsou podrobeny důkladnému zkoumání prostorové bytí na okraji a prahu, zvláštní časovost svátečnosti.
Stepní vlk je pro autorku magickým zrcadlem, v němž lze jinak a méně obvyklým způsobem spatřit základní literární i filosofická témata 20. století v pokusu o propojení fikce a diskursu se setkáme s Cailloisovým pojetím hry i Derridovou pohostinností, s Bachtinem i Lotmanem, s Michelem Foucaultem i Gadamerovou hermeneutikou