Život nemá zpátečku
Život nemá zpátečku Kam nás vede život? Jak ovlivňuje vědomí naší doby náš vlastní pohled na svět? Jak se dostat do kontaktu a souladu s tím, kdo jsme? Jak se navzájem ovlivňují proces kolektivního a…
Specifikacia Život nemá zpátečku
Život nemá zpátečku
Kam nás vede život? Jak ovlivňuje vědomí naší doby náš vlastní pohled na svět? Jak se dostat do kontaktu a souladu s tím, kdo jsme?
Jak se navzájem ovlivňují proces kolektivního a osobního růstu?Těmito otázkami se Wilfried Nelles ve své knize zabývá. Co svazuje, formuje a proměňuje naše osobní vědomí? Srozumitelným a názorným jazykem načrtává mapu vědomí a jeho vývoje, která slouží nejen jako dobrá orientace, ale zároveň osobně zasahuje.
Na pozadí této mapy pak ukazuje, jakou roli v procesu duchovního rozvoje vědomí hraje terapie v obecném smyslu, a zvláště pak rodinné konstelace. Vypracovává při tom novou teorii a praxi rodinných konstelací sloužících duchovnímu růstu. ... V mých seminářích se lidé často ptají, jestli nám dnes nechybějí staré iniciační rituály.
Z této otázky vyplývá jak nepochopení podstaty iniciace, tak moderní společnosti a dospívání. V tradičních společnostech sloužila iniciace nejenom k tomu, aby mladému muži či mladé ženě usnadnila přechod z dětství do dospělosti, nýbrž i k tomu, aby je zavázala k dodržování hodnot a pravidel daného společenství.. Něco jako svoboda jednotlivce se přitom nebralo v potaz.
Iniciace jsou přiměřené pouze v (relativně) uzavřených společnostech ovládaných tradicí. Vypálí tuto tradici do suší - a někdy i těl - mladých lidí tak zřetelně, že od té doby náleží ke kmenu (nebo později k armádě, národu či jiné skupině, kde můžeme pozorovat různé obdoby takové "iniciace"). V otevřené společnosti však iniciace přetrvávat nemůže - jinak by se nejednalo o otevřenou společnost.
Na místo iniciace nastupuje "dospívání" coby fáze, při níž si člověk hledá své místo sám. Dospívání tedy nahradilo iniciaci.K tomu, abych si v otevřené společnosti mohl najít své vlastní místo, musím to, co vidím a prožívám, porovnávat s tím, co mě naučili doma. Což automaticky vede ke vzniku odstupu od rodičů.
V tradičních společnostech se většina lidí do takovéto situace nedostala, protože se nikdy nevzdálila od kmene nebo své vlastní třídy či svého prostředí, a také protože neexistovala média, která by lidem zprostředkovala pohled na život a hodnoty jiných. Dnes je konflikt mezi rodiči a dospívajícím naprogramován předem, jinak by mladý člověk nenalezl sám sebe. Konflikt a bouření se sice nejsou řešením, ale jsou důležitými fenomény tohoto přechodu...