Výpravy pro den a noc

Jiří Peňás vydává třetí knihu cestovních zápisků, které týden co týden píše, aby nezapomněl, kde byl. Večer se pak vrací domů a po nocích plánuje, do jaké obce vyrazí příště. Vycházejí na příslušném místě v Týdeníku Echo a dvakrát se z nich už složila knížka.Výpravy pro den a noc jsou zápisky jednoho muže, jenž se za vás vydává na dobrodružné výpravy třeba do Kouřimi, do Březnice, do Tochovic nebo na lipanské bojiště a jiná atraktivní místa.

Dobrodruhovi to ale nevadilo, vzrušující zážitky si našel i tam. V době covidové se dalo jistou dobu vyrážet jen do blízkého okolí, což je na knize znát. Když to pak poměry zase dovolily, statečně vytáhl na pár dní za hranice, třeba do Uher nebo na Slovensko, přešel Krkonoše a byl ve Slezsku, kde se teď mluví polsky.

Taky byl, jak čtenář nalistuje, v Rakousku, s čímž se hned pochlubil.Forma těchto zápisků odpovídá pisatelově naturelu a je vlastně i jeho portrétem. Rád by si říkal flanér (flâneur), ale obává se, že si to o sobě myslí jen on. Pro Charlese Baudelaira to byl člověk, který se uměl potloukat po městě a vychutnávat jeho možnosti.

To, pokud jde třeba o Rokycany, nepochybně platí, v případě Paříže už to bude horší. Podobně jako onoho baudelairovského dandyho i našeho pisatele zajímá cokoli. Nikoli ale nutně do hloubky, která pak začne nudit.

Rád k sobě řadí věci, které spolu souvisí jen volně, a nechává se unášet asociacemi a volnými spoji. Má sklony poněkud poučovat, když nemá koho, tak aspoň sebe. Má rád klidná místa, ale občas se rád podívá, čím žijí davy, miluje pohledy z kostelních věží a mostů a rád vstupuje do vod přírodního druhu.

Sedne si rád do kavárny a hned chce, aby vypnuli rádio, neboť je neurotik, který by chtěl, aby lidé znovu uměli slyšet ticho. Vadí mu tisíc věcí, ale ještě víc věcí miluje, i když třeba jen nostalgicky. Ví, že jeho svět pomalu, vlastně docela rychle, odchází a ten nový se mu moc nelíbí, ale nemůže s tím nic dělat, tak aspoň o tom odcházejícím píše, což mu snad nemůže nikdo vyčítat.

Doufá, že v tom není sám a že to někdo ocení. Třeba právě jeho čtenáři.