Nedokončený portrét - Agatha Christie

Královna detektivek vydala pod pseudonymem Mary Westmacott literární obraz části svého života. „Jen zasvěcení mohou vědět, kolik skutečné historie obsahuje, ale v Celii máme tak výstižný Agathin portrét jako nikde jinde.“- Max Mallovan, druhý manžel Agathy ChristieKdyž v roce 1934 vyšel Nedokončený portrét jako druhý psychologický román autorky Mary Westmacott, nikdo netušil, že se za tímto jménem skrývá světoznámá Agatha Christie. Na postavě Celie líčí své bezstarostné dětství, sňatek, narození dcery, rozpad manželství, psychické zhroucení i pokus o sebevraždu.

Tomu se o více než patnáct let později nevyhnula, a tak román může sloužit jako další střípek do mozaiky informací o jejím životě, který velmi nerada odhalovala veřejnosti.Badatelé se shodují, že Nedokončený portrét je autobiografičtější než Vlastní životopis. Pod rouškou anonymity si dovolila do tohoto románu vložit velké množství autobiografických prvků a snad doufala, že nebude odhalena. Důvodem je podle nich nejen možnost schovat se za literární postavu a v případě potřeby moci označit dílo za fantazii, ale i časový odstup od popisovaných událostí, ve kterém obě knihy vznikaly (což mohlo mít vliv jak na přesnost vzpomínek, tak i na rozdíl ve vnímání tehdejších událostí).Pokud bychom obě knihy srovnávali, najdeme především ve vylíčení dětství a dospívání téměř shodné osoby i příběhy (i když v Nedokončeném portrétu hlavní hrdinka nemá sestru).

Ale už od svatby se popis událostí začíná odlišovat. Záležitosti odbyté v autobiografii několika stranami odkrývá autorka v Nedokončeném portrétu podrobněji, věnuje se více pocitům, úvahám i činům. Je možné, že se s nešťastnými událostmi potřebovala vyrovnat způsobem, který jí byl nejbližší, totiž psaním, a necítila tedy potřebu se k tomu již později takto podrobně vracet.